DiskuzePříspěvkové fórum MSKS OS
Autor: ZLH7001, posláno: 02.10.2012 21:10:15:
Jo, vsjo jasno.
Ale šlo mi o ten určitý moment, kdy to dítě potká "stopku" u toho posedu. Nemyslím, že by z toho mělo mít celoživotní trauma, ale je to okamžik, který by malinko rozhodil i leckterého dospělého.
Myslím ten okamžik, kdy si to dítě na kontrole náležitě vyhodnotí svou situaci, nějak se rozhodne, věří, že vyrazilo správně a najednou bác :-(
Bude pokračovat ve svém postupu, nebo se vrátí a bude hledat cestu, kterou mu "předepsal" stavitel?
Předpokládám, že už to řešili tam, kde to vzniklo, a že už jste na to ve vnitroklubových diskuzích před Silesií nebo po Silesii narazili. Mi se nabízejí tři varianty stavitelského přístupu.
1) Tohle vůbec neřešit, "hledače třetích cest" nechat, ať se poperou s tím, že jdou "špatnou" cestou. (Tipl bych si, že při rozhodování bude pro většinu z nich symbol zamračeného smajlíka silnějším argumentem než odvaha.)
2) Cíleně jim nabídnout možnost volby - obšancovat smajlíky všechny smysluplné volby. Jenže, co všechno je pro ty děti smysluplnou volbou? Je to třeba i na dvojku zprava? Aby pak nebyla osmajlíkovaná polovina lesa a nestavělo to tolik lidí, co roznáší kontroly. (Přeháním.)
3) Stavět tratě tak, aby opravdu existovala jedna jediná reálná cesta k další kontrole.
4) (Tři mušketýři taky byli čtyři.) Postavit téměř všechny kontroly s jednou jedinou reálnou variantou a dát (a ošetřit) jeden postup na volbu.
| Odepiš |